Autorka: Richele Mead

Překladatelka: Bičík

Jakmile vystoupili z lodě na molo, byl každý připraven na party. I když už byla tma jako v pytli, pro Moroje bylo poledne, trochu brzo na party, ale nikoho to nijak zvlášť netrápilo. Jakmile spatřili Zeklosův dům na pláži, bylo dost snadné odpustit Jaredovi ten opožděný odjezd. Dokonce i Eric z něj měl respekt, přestože sám byl obklopován luxusem celý svůj život.

Obrovský dům byl roztažený po malém útesu, okna byla po celé budově a slibovala zevnitř úžasný výhled. Exotické stromy, částečně zakrývající pozemek, dělaly projíždějícím lodím problém rozeznat detaily pozemku. Morojové jsou ve styku s lidmi po celou dobu, ale i přesto si hledají soukromí kdykoli a kdekoli je to jen trochu možné. Daleko za domem, na druhé straně ostrova, bylo několik skalnatých útesů.

Strážci každého nutili zůstat na molu, než potvrdí, že je ostrov bezpečný. Mnoho Ericových spolužáků, včetně Emmy, si na to stěžovali. Nikoho nejspíš nenapadlo, že Strigojové by mohli vniknout i na tento ostrov, ale Eric věděl, že by to pro Strigoje bylo stejně jednoduché jako je najít na té pláži v Chile.

Jaredův otec měl na svém pozemku vlastní strážce, ale to nutně neznamenalo, že sem Strigojové nemohli proniknout minulou noc. Eric byl znechucený z toho, že snad každý se o Strigoje nestaral, ale vzápětí to přestal řešit, protože se v myšlenkách přesunul jinam. Jedna z jeho myšlenek patřila Rhee Danielsové. Proč se na něj tolik naštvala? Přehrával si jejich konverzaci pořád dokola a snažil se přijít na něco, co mohl říct špatně. Jediné, co vymyslel, bylo to, že se jí nelíbil jeho údiv nad tím, že chodí se Stephenem. Třeba si myslela, že tím Eric Stephena uráží.

To Eric nezamýšlel, přestože si stále myslel, že ti dva jsou divný pár. Stephen byl vždycky hlučný, vždy byl středem pozornosti a dokázal lidi rozesmát. Možná že se opaky opravdu přitahují, ale až doteď Eric nikde neslyšel, že by Stephen měl snoubenku. Jasně, třeba se zasnoubil v den maturity a on to nezaregistroval. Vlastně, když tak nad tím Eric přemýšlel, vybavil si, jak na pláži v Chile Stephen vyprávěl a bavil ostatní nějakými vtípky. Rhea tam s ním nebyla. Nebo byla? Možná ji Eric jen přehlédl... ne, to není možné, jak by ji někdo mohl přehlédnout?

I teď, kdy ostatní řešili, jestli party bude nebo ne, Eric měl plnou hlavu jen jí. Jemné zlaté vlasy, které byly mnohem jasnější než jeho vlastní, vlastně vypadaly jako sluneční paprsky, po kterých tolik toužil. Obličej měla trochu pihovatý, což bylo u Morojů velice vzácné. A ty oči... ty oči měly bohatou barvu, oříškové s jemnými odstíny zelené a zlaté. V těch očích bylo něco nesmírně moudrého, obzvlášť když mluvila o tom masakru v San José. Nikoho z obětí neznala, ale i tak pro ně truchlila.

,,Konečně," řekla Emma. Strážci vedli Moroje z mola na ostrov. ,,Nemůžu se dočkat, až uvidím, jaké budeme mít pokoje. Miranda už tu jednou byla a říkala, že pokoje jsou obrovské."

To teda byly, ale Eric ve svém pokoji moc času nestrávil. Morojští sluhové, nekrálovští samozřejmě, nosili do domu zavazadla návštěvníků a ujišťovali se, že každý ví, kde má svůj pokoj. Dům byl možná obrovský, ale i tak neměl 30 pokojů, takže někteří museli pokoj s někým sdílet. Eric byl jeden z těch šťastných, co měli pokoj pro sebe, což ho ani nepřekvapilo. S postavením jeho otce s ním chtěl být každý za dobře. Jaredova rodina nebyla výjimkou.

Po této krátké zastávce každý spěchal do zadní části domu, kde Zeklosovi zaměstnanci tvrdě pracovali. V osamocené, vykachlíkované části ohraničené stromy, byly do země zabodnuty vysoké pochodně a jejich světlo v té tmě tvořilo děsivé, blikající obrazce. Vůně pečeného masa a dalších pochoutek se nesla vzduchem a středem toho všeho byla uměle vytvořená laguna, jejíž hluboká přízračně modrá voda byla zevnitř osvícena díky chytře umístěným světlům. Celý bazén zářil, jako kdyby byl z jiného světa.

Jaredův otec, hubený muž s divným černým obočím a navoskovaným knírkem, měl krátkou řeč, ve které všem pogratuloval k jejich maturitě a popřál jim štěstí do budoucího života. Když se svou řečí skončil, party se okamžitě rozjela. Muzika řvala z repráků a všechny myšlenky na zodpovědnost a důležité plány do budoucna byly okamžitě zapomenuty.

Eric se pustil s vervou do pití i tancování, protože chtěl na okamžik na všechno zapomenout. Nechtěl myslet na svou matku, ani na dnešní děsné setkání se Strigoji. Nechtěl myslet ani na své dědictví a to, že je dědic vymírajícího královského rodu. Nechtěl myslet na otcovy plány. A už vůbec Eric nechtěl myslet na vážnou dívku, co potkal na lodi. Někdy mu připadaly takovéhle pařby naprosto banální, ale někdy... no, v nejhorších chvílích jeho života bylo takové povyražení vítaný útěk od reality.

,,Dlouho s tebou nebyla taková sranda," vykřikla Emma, aby překřičela muziku. Eric se zakřenil a přitáhl si ji k sobě ještě blíž, zatímco tancovali. Jeho druhá ruka neohrabeně svírala pití, takže nebylo vyloučené, že ho brzy vylije. Už to byla jeho třetí sklenka, takže by asi moc nevadilo, kdyby její obsah vylil.

,,Ty jsi nemyslíš, že je se mnou vždycky sranda?" škádlil ji.

Emma zakroutila hlavou. ,,Ne... jen jsi byl poslední dobou tak vážný. Jako kdyby ses bál budoucnosti." Vypila na ex své vlastní pití a pěkně se z toho zašklebila. ,,Bojíš se jí?" Byla taky jednou vážná a Eric si nebyl jistý jak odpovědět. Emma vždycky žila dneškem a vyhledávala zábavu a vzrušení bez pomyšlení na následky. To byla jedna z věcí, kterou na ní měl nejradši, když ho trápily jeho vlastní starosti.

,,Nevím," přiznal a kopl do sebe své pití. ,,Je to moc tlaku... tolik rozhodnutí, která mohou ovlivnit zbytek mého života.

Emma si stoupla na špičky a dala mu malou pusu. ,,Jenom protože se musíš rozhodovat, neznamená, že to bude mít špatné následky. A některým z nás nevadí čelit těm následkům s tebou."

I když měl v sobě několik vodek s martini, došlo mu, že naráží na zasnoubení. Eric si v tu chvíli přál, aby tohle téma nezačínali. Chystal se navrhnout dalšího panáka, když se vyskytlo úplně jiné rozptýlení.

,,A nyní," hlas prohlásil a zároveň dokázal překřičet hlasitou muziku, ,,Pokusím se o něco, co nikdo přede mnou nikdy nezkusil. Nikdy." Eric a Emma se otočili a uviděli Stephena Badicu, jak stojí na židli u kraje bazénu. Každý v jeho okolí přestal dělat, co dělal a dívali se na něj. Stephen někdy nemusel nic dělat, aby k sobě připoutal pozornost. Byl totiž o něco svalnatější než každý normální Moroj. Často o tom žertoval a říkával, že díky tomu vypadá silně a mužně. Nebyl typický hezoun, ale jeho ostře řezané rysy se stejnak setkaly s častým obdivem dívek, obzvlášť když se vždycky usmíval.

Stephen pozvedl sklenku. ,,Chystám se skočit do bazénu a vypít tuhle sklenku těsně předtím, než dopadnu do vody." Tohle prohlášení se setkalo s ovacemi a obdivným hvízdáním, ale i nadávkami rejpalů, že whisky tak vylije do bazénu. Stephen zvedl svou volnou ruku, aby všechny utišil, což bylo téměř nemožné a pak seskočil ze židle. Stalo se to strašně rychle, ale Eric si byl dost jistý, že uviděl, jak Stephen opravdu vypil sklenku těsně před ponořením do vody. Voda se roztřískla všude kolem a ozvalo se několik překvapených výkřiků, jak voda některé lidi ohodila. Emma byla mezi ,,ohozenými", její přiléhavé červené šaty schytaly pořádnou spršku.

Propukl ještě větší jásot z řad diváků, když se Stephen vyškrábal ven z bazénu a zvedl ruce ve vítězném gestu. Po několika dalších výkřicích radosti pak povzbuzoval další, aby předvedli ten samý psí kousek jako on. Přirozeně tu bylo několik dobrovolníků. Když se tak Eric díval na Stephena, došlo mu, že nedokáže dneska všechno hodit za hlavu. Byla tu jedna jeho část, co doufala, že dneska uvidí zlatavé blond vlasy.

Eric se podíval na Emmu, která se snažila usušit svou mokrou sukni a zeptal se jí, ,,Hele, víš něco o tom, že je Stephen zasnoubený?"

,,Co?" Emminy oči byly stále na její sukni. ,,Jo, jasně. S nějakou holkou z... nepamatuju se odkud. Z nějaké jiné školy. Je tady někde, má blonďaté vlasy. Je celkem tichá. Proč?"

Eric pokrčil rameny. ,,Jen jsem to předtím slyšel a byl jsem překvapený, že Stephen je zasnoubený. Nikdy jsem ho netipoval na někoho, kdo se usadí."

Emma se vykašlala na své mokré šaty a podívala se na Erica. ,,Já bych spíš netipovala, že se usadí s ní."

,,Co? Proč? Co je na ní špatného?"

,,Je jen z poloviny královská." Emma neskrývala ve svém hlasu pohrdání. ,,Myslím, že její matka je Ozerová, ale její táta je nikdo."

,,To je trochu kruté něco takového říct."

,,Hej, nic proti ní nemám. A rozhodně odvedla dobrou práci, když klofla Stephena. To se jí povedlo. Takhle se ve světě rozhodně neztratí." Emma zatáhla Erica za triko, Stephena a Rheu už úplně vypustila z hlavy. ,,Tak pojď. Mé šaty jsou úplně zničené."

,,E? Co to dě...?"

Možná to bylo změnou tématu anebo tím, že moc pil, ale Eric nedokázal Emmu zastavit, když s ním skočila do bazénu. Dopadli bez jakékoliv ladnosti a vystříkly spoustu vody přes okraj bazénu až na vzorkované dlaždice. Ostatní se řídili Stephenovým příkladem a Eric myslel, že to byl zázrak, že ve vodě nepřistál na nikom z těch kaskadérů.

,,Sakra," řekl, když se podíval na své promočené oblečení. Emma se triumfálně zasmála a chytila ho kolem krku. ,,Mám tě," řekla.

Začal si stěžovat, ale brzo přišel na to, že je to celkem těžké, když Emma byla v takové blízkosti. Aniž by se staral o to, co si ostatní myslí, políbíl ji a okamžitě mu došlo, že takové odreagování je rozhodně lepší lék na zapomenutí jeho problémů než alkohol. Přitáhl si ji ještě blíž a ruce mu sjely k jejím bokům.

,,Nehceš to tu zabalit?" zeptala se Emma, když se od něj konečně odtáhla.

Eric zaváhal, to je možná dobrý nápad. V tu chvíli ale koutkem oka spatřil záblesk zářivých zlatých vlasů. Rhea Danielsová tu opravdu byla. Vlezla do domu skleněnými dveřmi a těsně předtím než tam zmizela, podívala se letmo na Erica. V jejím obličeji uviděl... co? Nesouhlas? Pohrdání? Nebyl si jistý, ale z nevysvětlitelného důvodu věděl, že s ní musí mluvit. Neochotně odstrčil Emmu a uviděl tak, jak jsou celé její šaty mokré. ,,Chci ještě zůstat," řekl a přinutil se k úsměvu, který doufal, že vypadal nezodpovědně. ,,Ale ne v těhle šatech."

Snažila se ho přitáhnout znovu k sobě. ,,Chceš, abych ti pomohla je svlíknout?"

,,Později," řekl a políbil ji na čelo. Vyškrábal se z bazénu. ,,Jdu se převléknout. Budu hned zpátky." Emma se ušklíbla, jak očekával, ale ona neměla potřebu se převléknout, přestože tu bylo trochu chladno. Nevadilo jí ukazovat své tělo ostatním a rozhodně jí nevadilo mrznout výměnou za pozornost, která se jí v mokrých šatech dostávala. ,,Fajn, ale ať ti to netrvá dlouho." Pomohl jí vylézt. ,,Jdu si pro další pití."

Jakmile ji Eric viděl u baru, spěchal do domu a doufal, že dokáže v tom labyrintu Rheu najít. Vevnitř bylo pár lidí, co si buď povídali nebo chtěli soukromí, ale nikde neviděl Rheu. Prošel kuchyní, která byla plná služebnictva, které stále připravovalo další pití a občerstvení.

Otrávený odtáhl někoho ze služebnictva stranou a zeptal se, jestli neviděl někoho, kdo odpovídal Rheině popisu.

,,Jasně," řekla služka. ,,Šla k dárcům."

Eric jí poděkoval a běžel do křídla domu, kam ho služka poslala. Navštěvovat dárce během party bylo divné. Někdy byli dárci přímo na party, ale v tomhle velkém domě znamenala návštěva dárců úplné odříznutí od zábavy. Většina lidí na party, včetně Erica, právě proto pila krev už před party.

Pohyboval se rychle, takže se před vchodem do místnosti s dárci objevil přesně ve chvíli, kdy dovnitř mířila Rhea. Rhea, která uslyšela jeho kroky, se zastavila těsně před dveřmi. Její zlatavě zelené oči se rozšířily překvapením. Byla převlečená, místo džínů měla na sobě přiléhavé kašmírové zelené šaty, které Ericovi přišly zdrženlivé i sexy. Když ji takto viděl, byl ještě více ohromený tím, jak je krásná. A ty vlasy. Ach, ty vlasy. Při pohledu na ní strnul a uvědomil si, že nemá sebemenší tušení, co jí chce vlastně říct.