Bojovníci temnot - 7. kapitola

17.03.2013 20:53

Po dlouhé době je tu 7. kapitola. Omlouvám se, že nebyla dřív, ale škola a navíc mě ten začátek strašně nebavil, takže jsem ho zkrátila.

Osmou jsem napsala hned potom a ta mě fakt bavila. Můžete se tam těšit na setkání Nicka s Annou. :-D

 

 

7. Kapitola

 

Anna

Po návratu z městečka jsem se šla projít, zatímco Bella zapadla k Alexovi, aby si mohla zavolat.

Přemýšlela jsem o všem zvláštním v mém životě. Co je s Daisy? Co znamenala ta halucinace? A proč byl ten kluk tak zatraceně hezkej? Musím mít opravdu velmi dobrou fantazii, když jsem si někoho takového vysnila.

„Anno!“ zaslechla jsem.

Otočila jsem se po hlase a …

Byl to Jason?

Měl hlas jako Jason, voněl jako Jason, vypadal jako Jason. Mimochodem nevypadá tak dobře jako ta halucinace.

Cože? Pomyslela jsem si, že Jason nevypadá tak dobře jako nikdo jiný? Kdybych to vyslovila nahlas, tak by to mým uším znělo jako rouhání.

Jason byl ten nejhezčí kluk na světě. Teda aspoň pro mě. Žádná halucinace ho nemůže trumfnout, přesvědčovala jsem sebe samu, ale příliš přesvědčeně mi to neznělo.

„Ahoj Anno,“ zazubil se na mě.

„Blízko odtud je stánek, nešla bys tam semnou?“

Zeptal se mě právě na to, na co myslím? Ne to je blbost. Proč by se Jason zahazoval s někým jako jsem já? To musí být omyl.

Ale očividně to omyl nebyl.

„Ehm. J-jo jasně,“ vykoktala jsem.

Byl hrozně milý a ve mě klíčila naděje. Že by konečně pochopil, že jsme pro sebe stvořeni?

 

V průběhu pár dní jsme se často scházeli a já jsem se začala postupně zbavovat nesmělosti.

S Jasonem jsem se hodně bavila o svých přátelích a jeho to zajímalo, což mne nadchlo. Ne mohla bych chodit s nikým, kdo nemá rád mé přátelé.

Dokonce navrhl, že by se s nimi moc rád seznámil.

Dneska jsme spolu měli jít do restaurace.

„Do jaké restaurace?“ ptala se Bella.¨

„Nevím. Nějaké na Ostrově. Jason se už tady vyzná.“

„Tak to mu závidím,“ vzdychl Alex.

„Já už se nemůžu dočkat až se s Jasonem seznámím,“ mrkla na mě Bella. „Tolik si o něm mluvila, navíc si po něm jela hrozně dlouho. Je skvělé, že si tě konečně všiml.“

„On je úžasný,“ zasnila jsem se. „Tak nádherný, tak pozorný, a tak Jasonovský.“

„Holka, ty seš v tom až po uši,“ smál se Alex.

„Totálně,“ souhlasila jsem. „Navíc je úžasné, že se s vámi chce seznámit.“

„Jo, tím získal několik plusových bodů,“ přitakala Bella. „ Takže dvojitý rande, fešáku?“

„Jasně, kotě,“ zazubil se Alex. „Mám se kvůli tobě nějak speciálně vymódit?“

Všichni tři jsme se začali tlemit.

 

Setkali jsme se s Jasonem a vyrazili do  restaurace.

Jason mi přišel trochu zvláštní. Nechoval se ke mně tak mile jako obvykle.

Mnohem více se bavil s Bellou.

Nijak jsem to neřešila a bavila se s Alexem.

Když jsme dorazili do restaurace, pomohl Belle z kabátu a mě si vůbec nevšímal.

Bella po mě vrhla zmatený pohled.

Odpověděla jsem pokrčením rameny.

Potom jí pomohl si sednout. A když se sám usadil, tak se hned ptal: „Takže Bello, slyšel jsem, že tě berou fotbalisti,“ usmál se na ní.

On s ní flirtoval. Co se to děje?

„To sis mě musel splést mou sestrou Daisy,“ odsekla mu Bella.

„Ehm Jasone, na slovíčko,“ řekla jsem.

„Proč?“ řekl nevrle.

„Prosím,“ usmála jsem se.

„No jo.“

Jason neochotně vstal a zamířili jsme na zahradu.

Venku mi naskočila husí kůže. Bylo opravdu chladno. To je v Řecku neobvyklé. Zvlášť v létě.

Ale dnes je opravdu chladná noc.

Toužebně jsem se podívala na Jasonův svetr, zatímco jsem se třásla, ale nevypadal, že by si toho všiml. Nebo to prostě ignoroval.

„Takže co je?“ zahučel znuděně.

„Co je? Co je!! Flirtoval si z Bellou!!!

„Nedělej scénu. Samozřejmě jsem s ní neflirtoval. Jenom jsme mluvili. To ty mě zajímáš.“

Tak proč si mě celou dobu ignoroval?“ začínala jsem být fakt naštvaná.

„Neignoroval. Přeháníš. Nechovej se jako žárlivá hysterka.“

Tak tohle přehnal. Úplně jsem bublala vzteky a cítila, že se ve mně otvírá cosi neznámého.

Jason se najednou zatvářil vyděšeně a o krok ucouvl.

„Tvoje oči…“

„Mluv pravdu.“

Už jsem nekřičela, ale cítila jsem ze svého hlasu podivnou moc. Celá jsem se cítila strašně silná.

„Celou dobu jsem jel po Belle. O tebe jsem se zajímal jen, abych se dostal k ní. Co sis myslela?“ zeptal se pohrdavě. „Že bych chodil s ošklivou holkou?“

Zaplavila mě bolest. Moc se začala pomalu vytrácet.

Zatvářil se zmateně.

„A absolutně nechápu, proč jsem ti to říkal, když jsem si zničil jakékoli šance u Belly.“

Rozběhla jsem se pryč.

Utíkala jsem do blízkého lesa se slzami v očích a po tmě a ani jednou jsem nezakopla. Divné.

Ale proč nad tím teď přemýšlím?

Cítila jsem se zoufale.

Ta síla zmizela docela a já jsem hned upadla.

Začala jsem brečet.

Chtěla jsem se propadnout do země. Nebo se prostě vypařit.

„Tak tohle bylo hnusné,“ ozval se hlas ze tmy.

Komentáře

kapitola

| 17.03.2013

Super kapitola to s Jasonem jí mohlo být jasný, ale už se těším na setkani tech dvou. Jinak ta moc se mi libi.

kapitola

TheSindy | 18.03.2013

Další! A makej! :DD Honem nemůžu se dočkat! :D

>.<

Vicky | 18.03.2013

Chudák Anna, měla naději a místo toho chce její kamarádku...=D Jo, taky znám. =D Krásna kapitolka, už jsem se moc těšila! Šup na další!!! =)

Záznamy: 1 - 3 ze 3

Přidat nový příspěvek

Novinky

Zápis spřátelených blogů

08.02.2013 22:35
Pokud se chcete stát mým sb, tak mi napište na alice.shinshekli@seznam.cz svou přezdívku, blog, na co se váš blog zaměřuje (pokud se zaměřuje na něco konkrétního) a pokud chcete, tak jak dlouho ho máte. Můžete mi napsat i do komentářů, ale nevím, jak dlouho bude trvat, než si toho...

Prolog

08.02.2013 14:32
Běžela jsem temnou uličkou jak nejrychleji mohla. Za mnou se ozývalo dunění bot těžkého muže. Byli mi v patách. Rychle jsem zahnula a doufala, že se jim ztratím. Trochu se mi ulevilo, když kroky za mnou ustaly, ale hlavně neusínat na vavřínech. Běžela jsem tiše dál. V dálce jsem zahlédla...
<< 10 | 11 | 12 | 13 | 14