Stínem políbená
9. Kapitola
06.02.2013 10:06
Jelikož je v kampusu spousta Morojů pocházejících z východní Evropy, většinovým náboženstvím je tu pravoslavné křesťanství. Vyskytují se tu i studenti jiných vyznání, ale jen zhruba polovina všech studentů chodí na bohoslužby pravidelně. Lissa je jednou z nich. Každou neděli chodí do kostela,...
8. Kapitola
06.02.2013 10:05
Následujících pět dní jsem hlídala Christiana, aniž by k něčemu došlo. Nic se nedělo a já byla čím dál netrpělivější.
Začínalo mi docházet, co všechno obnáší být strážcem. Vždycky jsem to věděla, ale ve skutečnosti to bylo těžší, než jsem si myslela. Když se Strigojové rozhodnou zaútočit,...
7. Kapitola
06.02.2013 10:03
Když přišlo první varování, že bude večerka, Morojové si rychle sbalili věci. Adrian odešel hned, ale Lissa s Christianem si dávali s odchodem na své koleje na čas. Drželi se za ruce a s hlavami u sebe si šeptali něco, co jsem se klidně mohla dovědět, kdybych vklouzla Lisse do hlavy. Pořád...
6. Kapitola
06.02.2013 10:02
U toho, co se stalo venku, byli jen tři svědci. Když jsem se ale později vrátila do budovy školy, nijak mě nepřekvapilo, že o tom věděli už úplně všichni. Vyučování skončilo, ale po chodbách se pořád pohybovalo množství studentů, kteří se šli učit nebo si zopakovat testy. Snažili se skrývat svoje...
5. Kapitola
06.02.2013 10:01
Ta nejzávažnější kázeňská provinění na Akademii svatého Vladimíra řešila přímo ředitelka Kirová. Dohlížela na Moroje i dhampýry a byla proslulá svým rozmanitým repertoárem trestů. Nebyla přímo krutá, ale ani měkká. Jen brala chování studentů vážně a vše řešila tak, jak se jí to zdálo...
4. Kapitola
06.02.2013 10:00
Začalo to.
Nejdřív to vypadalo, že se tenhle den nijak neliší od jakéhokoli jiného. Dhampýři a Morojové měli dopoledne oddělené vyučování a po obědě se spojovali. Christian měl odpolední vyučování víceméně stejné jako já, takže to bylo spíš, jako bych se dál řídila svým rozvrhem. Neseděla jsem v...
3. Kapitola
06.02.2013 08:12
„Proč se tak mračíš, malá dhampýrko?“
Zrovna jsem mířila přes nádvoří k jídelně, když jsem ucítila vůni hřebíčkových cigaret. Povzdechla jsem.
„Adriane, ty jsi ten poslední, koho zrovna teď toužím vidět.“
Adrian Ivaškov ke mně popoběhl, při čemž vydechl oblak dýmu – a samozřejmě na mě. Zamávala...
2. Kapitola
06.02.2013 08:11
Nebo ten člověk přinejmenším vypadal jako Mason.
Byl – nebo bylo to, ať už to bylo cokoli – těžko viditelné. Musela jsem mhouřit oči a mrkat, abych na něj dokázala zaostřit. Vypadal nehmotně, skoro až průsvitně, a chvílemi jeho obraz vybledával.
Z toho, co jsem viděla, jsem usoudila, že rozhodně...
1. Kapitola
06.02.2013 08:08
Přejížděl mi prsty po zádech, a ačkoli při tom nevyvíjel žádný tlak, celým tělem mi probíhaly záchvěvy. Pomalu klouzal dlaněmi až k mému břichu a nakonec mi položil ruce na boky. Cítila jsem, jak se mi rty tiskne ke krku, těsně pod uchem. Políbil mě na to místo a pak znovu a znovu…
Odtrhl rty...